Zajímá vás věda, chcete se jí věnovat, ale přitom už nechcete studovat? Řešení je nasnadě: přidejte se k nějakému projektu občanské vědy.

Stanete se tak spolupracovníkem profesionálních vědců, ale hlavně posunete vědění zase o trochu dál. Co vlastně občanská věda znamená a jak se zapojit?

Občanská věda zapojuje široké okolí, tedy lidi, kteří jsou amatéři, do opravdového vědeckého výzkumu. Existují projekty, které taková spojení podporují. Vědce posunou kupředu ve sběru dat a dobrovolník zase může dělat svůj koníček s větším dopadem než s „pouhým“ pocitem zadostiučinění, kdy vše končí často v šuplíku.

Dobrovolník poskytne vědcům cenná data

Projekty občanské vědy nejsou nic nového, jen v České republice není povědomí o nich tak rozšířené. Popularizace vědy většinou probíhá jednostranně, pomocí přednášek nebo newsletterů. Společnost možná o dalších možnostech, jak se aktivně zapojit, zatím neví.

Přitom nepotřebujete žádné odborné vzdělání nebo složité speciální školení. Jediné, co je důležité, je, že se o vědu zajímáte a jste nadšení. Díky tomu se můžete spojit s akademickým výzkumem dle vašeho výběru a třeba i přispět k napásání nějaké publikace. S rozvojem technologií, a především chytrých telefonů s připojením na internet, je to velmi snadné. Stačí udělat fotku a načíst data do některé z mnoha aplikací.

Po světě existuje řada databází a aplikací, kde si můžete vybrat projekt podle vašeho zájmu. Velmi dobře propracovanou síť dobrovolných vědců mají například v Anglii nebo v USA. Za zmínku stojí Zooniverse, iSpot Nature nebo Citizenscience.gov.

Od pavouků v domě po boj s rakovinou

Ve světě je populární platforma iNaturalist, která pomáhá identifikovat zvířata a rostliny po celém světě. Iniciativa vznikla spoluprací Kalifornské akademie věd a společnosti National Geografic. Platforma je vlastně komunikací mezi mnoha dobrovolníky a vědci. Díky tomu je taxonomie velmi jednoduchá. Vše existuje i v překladu do řady jazyků, mezi kterými nechybí ani čeština. Jeden z projektů je třeba Never Home Alone, kde konečně můžete zjistit, že ten obrovský pavouk s dlouhýma nohama v rohu místnosti je třesavka velká.

Nechybí ani aplikace, kam můžete posílat údaje o počasí ve vašem regionu – European Weather Observer. Pomocí této aplikace můžete získat představu, jak se počasí okolo vás mění a kdy přijde déšť nebo extrémní projevy počasí. Vědci mohou pochopitelně vaše data využívat k tomu, aby se předpovědi stávaly přesnějšími.

Existují dokonce i lékařské aplikace, do kterých se zapojuje veřejnost. V Cancer Research UK vyvinuli způsob, jak bojovat s rakovinou. Například v projektu Cell Slider se dobrovolníci zapojují do analýzy vzorků tkáně pacientů s rakovinou.

Networking v Evropě

Rozvoj takových programů v Česku je jedním z cílů Strategie AV21 a ústavy Akademie věd jsou v takových projektech zapojeny. Největší úsilí o vybudování nových spojení mezi vědci a veřejností pramení z Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně a Ústavem geoniky AV ČR. Obě instituce jsou například členem akce COST s názvem The Citizen Science COST Action. Tato iniciativa vydala volně dostupnou knihu The science of citizen science, přičemž česká strana participovala na pěti kapitolách.

V České republice funguje platforma Citizen Science, která vznikla jako jeden z výstupů projektu INTER-EXCELLENCE. Je to další akce COST, která pomáhá financovat tyto občansko-vědní aktivity. Na projektu se opět podílí Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně a Ústav geoniky AV ČR.

Kde dělat občanskou vědu v Česku

V Česku existuje již zmíněná Citizen Science, kde je databáze projektů zapojující amatérské vědce. Projektů je opravdu mnoho, zahrnují spoustu témat a nejedná se jenom o zoologii. Několik projektů jsme vybrali, abychom vám přiblížili, o co se na portále jedná. Nejlepší ale bude, když se přesvědčíte sami.

Počítání ptáků

Mnoho lidí určitě slyšelo o počítání ptáků na krmítkách – Ptačí hodince. Touto hravou formou se vědci mohou dovědět, jaké druhy ptactva navštěvují naše zahrady. Česká společnost ornitologická má takových projektů spoustu. U nás patří k organizacím, které zapojují veřejnost už velmi dlouho.

Najdi pijáka

V přírodě můžete hledat i jiné živočišné druhy. Například v projektu Najdi pijáka. Piják lužní je teplomilný druh klíštěte, který se díky oteplování pomalu rozšiřuje i do dalších oblastí. Ani vědci zatím neví přesně do kterých. V souvislosti s touto aktivitou se rovněž zlepší přehled o nemocech, které klíšťata přenášejí.

Studánky pro poutníky

Na výletě v lese jste vypili veškerou vodu v plastové lahvi. Co teď? Lze ještě v dnešní moderní době najít pramen čisté vody? Projekt Estudánky si klade za cíl mapovat a starat se o studánky. Zapojit se může každý nadšenec.

Sesuvy půdy

Ústav struktury a mechaniky hornin AV ČR vytvořil v rámci geologického projektu českou verzi aplikace NASA s názvem Landslide Reporter. Můžete se zapojit užitím chytrého telefonu a pomoci s vkládáním údajů o sesuvech půdy v přírodě.

Kdy nakoupit?

Aplikace Kdy nakoupit? nám ukazuje, kdy je nejlepší jít do obchodu, abychom se nemuseli tlačit ve frontách. Lidé sdílí data o vytíženosti obchodů, restaurací nebo lékáren a z těchto informací se dá předpovědět, kdy bude uvnitř nejméně lidí. Aplikace přijde k ruce zejména nyní, při boji s covid-19, protože rozestupy jsou prevence této nemoci. Ale i po uklidnění pandemie bude mnohem příjemnější nakupovat bez front.

Autor: Vědavýzkum.cz (ED)

Zdroj: Vědavýzkum.cz (1, 2), BBC, UK Parliament, nesta